Když se Ježíše zeptali, které přikázání je nejdůležitější, odpověděl: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své. To jest přední a veliké přikázaní. Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.“ (Matouš 22:37–39.)

Když nahradíte nenávist láskou a hněv laskavostí, budete se cítit blíže Bohu a budete v životě pociťovat více pokoje.

Ježíš během svého Kázání na hoře učil zlatému pravidlu: „A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim.“ (Matouš 7:12.) Jinými slovy, chovejte se k druhým tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám. Když to budete dělat, posílíte tím vzájemné vztahy a budete šťastnější.

V Janovi 3:16 čteme: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“ Mít víru v Ježíše Krista znamená věřit v Něho a v Jeho učení. Budete-li tak činit, přinese vám to požehnání v tomto životě i v životě, který přijde.

Ježíš svým příkladem učil, že se máme modlit k Bohu, našemu Nebeskému Otci, často. Bůh vás má rád. Je připraven vám pomáhat. Rozmlouvejte s Ním prostřednictvím modlitby, vyjadřujte vděčnost a proste o to, co potřebujete.

Když žil Ježíš na zemi, zeptal se Ho Petr: „Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu?“ Ježíš odpověděl: „Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.“ (Matouš 18:21–22.) Když ochotně odpouštíme druhým, můžeme vnést více pokoje a odpuštění i do svého života.