Misionáři jsou dobrovolníci, kteří po dobu až dvou let opouštějí svůj běžný život, aby druhým pomáhali přiblížit se k Ježíši Kristu. Před odchodem na misii to byli studenti, zaměstnanci, sportovci, knihomolové, hudebníci… zkrátka normální lidé. Poté, co jejich služba skončí, se vrátí domů, aby dostudovali, pracovali, chodili na rande, uzavřeli sňatek a vedli celkem normální život.

Pocházejí z různých koutů celého světa. Je poměrně běžné, že slouží v cizí zemi a mluví jiným než svým rodným jazykem. Misionáři slouží jako mladí dospělí nebo v důchodovém věku jako jednotlivci, nebo jako manželské páry. Ať již jsou jakéhokoli věku, jejich motivace je upřímná – na určitou dobu odcházejí z domova a od rodiny, aby dělali to, o čem Ježíš učil své apoštoly: „Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.“ (Marek 16:15.)

Ne. Evangelium Ježíše Krista je určeno pro každého. Kristus vyzývá všechny, aby k Němu přišli „bez peněz a bez [ceny]“ (Izaiáš 55:1). Ve skutečnosti misionáři platí za to, aby oni mohli navštívit vás – náklady na misii hradí z vlastních prostředků. Placeni nejsou ani místní církevní vedoucí, ani učitelé v církevních třídách.

Časy církevních bohoslužeb se v jednotlivých kongregacích liší. Vždy však můžete počítat s jednou hlavní bohoslužbou určenou pro všechny, po níž následují třídy určené pro děti, mládež a dospělé.

Bohoslužbě určené pro všechny se říká „shromáždění svátosti“. Toto shromáždění se skládá ze zpěvu písní a z modliteb a kázání (neboli „proslovů“) pronášených každý týden různými členy kongregace. Nejdůležitější součástí tohoto shromáždění je však přijímání svátosti (obdoba svatého přijímání) na památku Spasitele.