Biblická proroctví

Bible učí: „Nečiníť zajisté Panovník Hospodin ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům.“ (Amos 3:7.) Podle tohoto vzoru jedná již od počátku: „Mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků.“ (Lukáš 1:70.) Protože si Bůh přeje, aby se Jeho děti učily, rostly a aby se jim dařilo, poskytuje jim prostřednictvím svých proroků varování, zjevení a pokyny.

Proroci mohou předpovídat důležité události, aby lid varovali. Poslušnost slov proroků nám může pomoci připravit se na to, co má přijít. Když vidíme, jak se určitá proroctví naplňují, může nám to také pomoci získat silnější víru v Boží slovo. V Bibli se dočítáme o mnohých proroctvích, která se v minulosti naplnila, a také o zjeveních, která se týkají událostí, jež teprve mají přijít.

Písma nás učí, že Pán povolává proroky „pro [zdokonalování] svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova“ (Efezským 4:12). Proroci nás učí a připomínají nám, jak se stát lepšími, a v konečném důsledku šťastnějšími lidmi.

Bůh nadále projevuje lásku, kterou k nám chová, tím, že nám sesílá poselství, která potřebujeme právě v tuto dobu. Žijící proroci v dnešní době získávají zjevení od Boha a předávají pokyny a rady všem lidem. Proroci a apoštolové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů nám v posledních letech udílejí rady týkající se toho, jak se připravit na obtížné časy před námi, ohledně finanční prozíravosti, důležitosti vzdělání, manželství a rodinných vztahů a nacházení a uchovávání si víry v období osobních zkoušek.

Dávní proroci již dlouho před Ježíšovým narozením předpověděli v souvislosti s Jeho úlohou a posláním mnoho událostí. Tato proroctví byla dána, aby lidé Ježíše v době, kdy měl přijít, poznali a měli v Něho víru jako ve svého Spasitele. Izaiáš ve Starém zákoně psal o Ježíšovi 700 let před Jeho narozením: „Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel.“ (Izaiáš 7:14.) Dále prohlásil: „Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.“ (Izaiáš 9:6.)

Další starozákonní proroci předpověděli do pozoruhodných podrobností Ježíšův život. Micheáš věděl, že Spasitel se narodí v Betlémě (viz Micheáš 5:2). Ozeáš promlouval o době, kterou měl Ježíš prožít jako dítě v Egyptě (viz Ozeáš 11:1). Kniha Žalmů hovoří o tom, že Ježíš bude mluvit v podobenstvích a Jeho vlastní lid Ho zavrhne (viz Žalm 69:8; 78:2). Další z Izaiášových nádherných proroctví mluvilo o Ježíšově úloze a oběti: „Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl. … On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj vzložena, a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno.“ (Izaiáš 53:4–5.)

Všichni Boží proroci svědčí o Ježíšovi. Starozákonní proroci popsali události, k nimž mělo dojít za stovky let. Izaiáš předpověděl, že se Ježíšovi budou vysmívat, budou na Něho plivat a budou Ho bít (viz Izaiáš 50:6). Prorok Zachariáš věděl, že bude ukřižován, a přesto se bude modlit za své nepřátele (viz Zachariáš 12:10). A co je nejdůležitější, proroci v Bibli učili Božímu poselství, že Ježíš Kristus bude vzkříšen (viz Izaiáš 25:8) a že díky Němu, budeme vzkříšeni i my (viz Izaiáš 26:19; Job 19:26).

Mojžíš varoval faraona, že pokud Izraelité nebudou propuštěni, budou Egypťané stiženi nemocí, morem, a nakonec smrtí svých prvorozených synů. (Viz Exodus 7–12.) Každé z těchto proroctví se naplnilo. Faraon řekl Mojžíšovi, že má s Izraelity Egypt opustit, a Mojžíš rozdělil Rudé moře, aby mohli utéci do bezpečí.

Starozákonní prorok Jeremiáš předpověděl zkázu Jeruzaléma (viz Jeremiáš 25:2, 9–11). Historie zaznamenává, že v roce 587 př. Kr. Babyloňané skutečně Jeruzalém vyvrátili. Prorok Lehi z Knihy Mormonovy taktéž varoval lid před blížící se zkázou Jeruzaléma. Lehi díky zjevení, které obdržel od Boha, z Jeruzaléma se svou rodinou uprchl. Příběh o něm a o jeho rodině je zaznamenán v Knize Mormonově, dalším svědectví o Ježíši Kristu.

Odpadlictví je období, kdy se na zemi nenachází Boží pravomoc. Ježíšovi učedníci si poté, co byl vzkříšen a vystoupil do nebe, byli vědomi toho, že se jednoho dne vrátí, tak jak řekl. Apoštol Pavel však učil, že Církev, kterou Ježíš založil, odpadne ještě předtím, než Kristus znovu přijde: „Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť [onen den] nenastane, leč až prvé přijde odstoupení.“ (2. Tessalonicenským 2:3.) Toto odpadlictví nastalo během staletí, jež následovala poté, co Ježíšovi původní apoštolové, kteří byli držiteli Jeho kněžské pravomoci, zemřeli nebo byli zabiti.

I když Bůh věděl, že Jeho kněžská pravomoc, proroci a plnost evangelia Ježíše Krista budou ze země na čas odňaty, slíbil také, že budou jednoho dne znovuzřízeny. Petr v Novém zákoně slíbil, že v posledních dnech přijde čas „napravení [neboli znovuzřízení] všech věcí“ (Skutkové 3:21). Toto Znovuzřízení Ježíšova evangelia započalo v roce 1820, kdy Bůh povolal Proroka Josepha Smitha a znovuzřídil na zemi svou kněžskou pravomoc. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je od roku 1830, kdy byla zorganizována, vedena žijícím prorokem.

Prorok Ezechiel zjevil, že písemné záznamy potomků Judy (Bible) a záznamy potomků Jozefa (Kniha Mormonova) se jednoho dne spojí, aby sjednotily Boží lid ve spravedlivosti. „Ty pak synu člověčí, vezmi sobě dřevo jedno, a napiš na něm: Judovi, a synům Izraelským, tovaryšům jeho. Zatím vezma dřevo druhé, napiš na něm: Jozefovi dřevo Efraimovo, a všechněm synům Izraelským, tovaryšům jeho. I spojž je sobě jedno k druhému v jedno dřevo, aby byla jako jedno v ruce tvé.“ (Ezechiel 37:16–17.) Jak Bible, tak Kniha Mormonova, nás učí o Bohu a Ježíši Kristu a o tom, jak se můžeme navrátit a znovu s Nimi žít.

Ačkoli zřizování Kristova království na zemi již započalo, není ještě dokončeno. Daniel ze Starého zákona prorokoval, že Boží království bude růst, dokud nenaplní „všecku zemi“, a že bude „státi … na věky“ (Daniel 2:35, 44). Ježíš sám prorokoval, že „bude kázáno toto evangelium království po všem světě“ (Matouš 24:14). Aby se toto proroctví naplnilo a evangelium bylo přineseno celému světu, Pán povolává misionáře.

Pán skrze Mojžíše varoval lid Izraele, že nebude-li poslušen Jeho slov, „rozptýlí [ho] mezi všecky národy, od jednoho konce země až do druhého“ (Deuteronomium 28:64). Bůh však také slíbil: „Ostatek pak ovcí svých já shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal.“ (Jeremiáš 23:3.) Bůh shromažďuje své děti za pomoci členů Církve a misionářů, kteří je učí pravdám o Božím plánu. Když se lidé dají pokřtít do Kristovy Církve, stávají se součástí domu Izraele a jsou duchovně shromážděni.

Bůh poslal Kristovým původním apoštolům anděly, aby oznámili: „Tento Ježíš, kterýž zhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe.“ (Skutkové 1:11.) Spasitel jednoho dne opět přijde v moci a slávě, aby vznesl nárok na své království a soudil všechen lid. Tento den je znám jako Druhý příchod. Proroci o něm mluví již od počátku. Zachariáš ve Starém zákoně prorokoval, že v onen den „bude Hospodin králem nade vší zemí; v ten den bude Hospodin jediný, a jméno jeho jedno“ (Zachariáš 14:9).

Přesný čas Ježíšova příchodu není znám. Ježíš řekl: „O tom pak dni a hodině té žádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.“ (Matouš 24:36.) Díky prorokům však víme, že Ježíšův návrat bude známkou vyvrcholení Božího plánu a bude nádherný pro ty, kteří Ježíše očekávají. „Každé koleno [poklekne] … a každý jazyk [vyzná], že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.“ (Filipenským 2:10–11.) Pak setře „Hospodin slzu s všeliké tváři“ (Izaiáš 25:8) a spravedliví se budou těšit ze své věčné odměny.