V Ježíšově původní církvi došlo k odpadlictví
Po smrti Ježíšových apoštolů Boží kněžská pravomoc již nebyla na zemi.
Ježíš vybral apoštoly a proroky, aby vedli Jeho církev
Když Ježíš přebýval na zemi, povolal dvanáct apoštolů a dal jim pravomoc kázat, křtít a vést Jeho lid. Když Ježíš zemi opustil, apoštolové Jím byli i nadále vedeni prostřednictvím Svatého Ducha. Snažili se vybudovat církevní sbory ve městech starověkého Říma, Řecka a v dalších oblastech. Ale jen s velkými obtížemi uchovávali mezi novými křesťanskými obrácenými řád.
Ježíšova církev byla zavržena, pak pozměněna a nakonec se úplně ztratila
Jak církev rostla, apoštolové čelili neshodám mezi věřícími a krutému odporu nevěřících. Mnozí apoštolové byli umučeni a lidé vedli spory ohledně výkladu Ježíšova učení. Začali zakládat různé církve, aniž by měli od Boha pravomoc to udělat. Tyto církve se ve svém učení odchylovaly od původní církve Ježíše Krista.
Následkem toho bylo křesťanství zasaženo rozsáhlým odpadlictvím neboli opuštěním klíčových nauk víry. Boží kněžství, neboli pravomoc jednat v Jeho jménu, bylo ztraceno, původní zásady byly znehodnoceny a pravdy evangelia rozprášeny.
Reformátoři se pokusili obnovit církev do původního stavu
V 16. století si reformátoři jako Martin Luther či John Calvin uvědomovali padlý stav křesťanství. Pokusili se navrátit církev do jejího předchozího stavu tím, že ji uváděli do většího souladu s biblickým učením.
Původní církev Ježíše Krista však nešlo jen „reformovat“. Některé zásady a pravdy byly již po staletí ztraceny, a stejně tak i kněžská pravomoc jednat jménem Boha. Církev Ježíše Krista bylo nutné přivést zpět v její plnosti, zavést ji znovu, neboli, jinými slovy, znovuzřídit ji.