Co je účelem mého života?

„Celý život se snažím nalézt pravdu. … Seznámil jsem se se svou budoucí manželkou a byla mi představena Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Stále více jsem se zajímal o silného ducha, kterého jsem pociťoval na jejich shromážděních. Začal jsem číst Knihu Mormonovu a užasl jsem nad pravdou, o které svědčí! Kniha Mormonova mě vedla k lepšímu poznání Bible. … Každý se může cítit blíže Spasiteli a lépe porozumět smyslu života, bude-li číst Knihu Mormonovu.“

„Po promoci na vysoké škole jsem v 21 letech měla vše, o co jsem usilovala – dobrou práci, pěkné auto a bohatý společenský život – ale pořád jsem nebyla šťastná. Pocítila jsem nutkání oslovit misionáře. … Přijala jsem jejich výzvu k četbě Knihy Mormonovy. Četla jsem ji, studovala, modlila se a poznala jsem, že je pravdivá. … Stát se členkou Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy učinila – evangelium nemá za cíl učinit váš život dokonalým, ale dává vám schopnost vytěžit ze všeho to úplně nejlepší a také poznání, že nikdy nejste sami.“

„Když jsem byla rok na vysoké škole, pocítila jsem, že v životě musí existovat i něco víc než jen každodenní přežívání. Věděla jsem, že potřebuji najít Boha. Chtěla jsem zjistit, která církev je ta pravá. Proto jsem zkoumala mnohá náboženství. … V té chvíli poslal ke mně můj nejlepší přítel misionáře. Dříve by mě to možná obtěžovalo, ale nacházela jsem se v období, kdy jsem aktivně hledala odpovědi. Chtěla jsem to poznat sama pro sebe. Poselství misionářů o plánu štěstí, jehož autorem je Nebeský Otec, mnou rezonovalo, jako bych už dávno tyto věci věděla, ale jen jsem je potřebovala slyšet. Všechno to znělo tak povědomě. Věděla jsem, že toužím po tom, co má opravdovou hodnotu, a ne po prchavém světském štěstí. Toužila jsem po pravém štěstí. Když jsem slyšela, že Bůh má plán pro naše štěstí, znělo mi to pravdivě. Vědomí toho, že Nebeský Otec je milujícím Otcem a že já jsem Jeho dítě a že poslal svého Syna Ježíše Krista, aby za nás vykonal Usmíření a byl vzkříšen, protože nás miluje, je pro mě tím nejcennějším pokladem. … Učení se o plánu štěstí milujícího Nebeského Otce bylo jako nejsladší ovoce, jaké jsem kdy ochutnala. Mám svůj účel, život má svůj směr a všechny vztahy a rodiny mají svůj význam.“

„Už od doby, kdy jsem byl mladý, jsem vždy přemýšlel, co je účelem tohoto života. Skutečně jsem si kladl otázky jako: „Proč jsem zde?“ „Odkud jsem přišel?“ a „Kam směřuji?“ Když jsem se setkal s misionáři, dali mi na tyto otázky odpovědi. Ale důležitější než jejich odpovědi byl pokoj, který jsem s nimi pocítil. Bylo to, jako by měl můj život najednou jasný účel, a věděl jsem, že dokud budu Pánu nablízku, bude mít můj život jasný účel vždy. Je obrovským požehnáním být členem Církve a mít znalosti a svědectví o Ježíši Kristu, jež jsem obdržel. Vím, že můj život je v Jeho rukou. S takovou pokojnou a jistou perspektivou již budoucnost není tak děsivá. Pochopil jsem, že štěstí je záměrem naší existence. Život není vždy snadný, ale s jistotou mohu říci, že jsem velice šťastný člověk.“

„Když pomyslím na to, že jsem byla obrácena do této církve, připadá mi to neuvěřitelné. Většinu svého života jsem nevěděla, kdo je Bůh nebo Ježíš Kristus. Moje rodina byla velmi disfunkční a nebyla nábožensky založená. Moje výchova rozhodně nebyla pohodová. Nikdy jsem netušila, že v životě jde o něco většího nebo že je v nebi Otec, kterému na mně záleží. Nevěděla jsem, že můj život má nějaký zvláštní účel. Na střední škole mi však došlo, že chci od svého života něco víc. Věděla jsem, že musí být i něco víc než jen tento život, a nechtěla jsem se vydat cestou, na kterou jsem měla namířeno. Spojila jsem se s jednou kamarádkou, která je členkou Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, a požádala jsem ji, aby mě vzala s sebou na církevní shromáždění. Šla jsem tam a poznala jsem, že to je to „ono“. Začala jsem se účastnit lekcí s misionáři a mé srdce se začalo měnit. Cítila jsem se šťastná, ze všeho jsem měla dobrý pocit a všechno dávalo smysl. Samozřejmě jsem nevěděla všechno, ale měla jsem víru. Věděla jsem, že Spasitel osobně trpěl za mé hříchy, stejně jako trpěl za nás všechny. Věděla jsem, že mé hříchy mi mohou být odpuštěny, a to mě naplňovalo pokorou. Modlila jsem se z celého srdce a poznala jsem, že to je to, co si Nebeský Otec přeje, abych udělala. Obrácení k tomuto evangeliu bylo nejlepším rozhodnutím mého života. Dlouhou dobu jsem byla ztracená, ale teď znám svůj účel a vím, že existuje něco víc než jen tento život.“